Pavla Slancová, česká režisérka dokumentárních filmů, scénáristka, malířka, spisovatelka, galeristka a také paní učitelka v "pasťáku". V rozhovoru se nám svěřila se svými životními mezníky, sny a nechala nás náhlednout do tajů svých profesí, kterých opravdu není málo.
Kdo je Pavla Slancová?
Běžkyně na dlouhou trať, ať v životě, nebo opravdu v běhu.
Tři věci, které Vás charakterizují?
Anarchistka, milovnice sektu, intelektuálka.
Jaké jsou Vaše životní mezníky?
Narození dvojčat, český kapitalismus po roce 1989, smrt rodičů.
Přišla jste o oba rodiče, dá se na takovou tragédii připravit?
Na všechno se dá připravit, ale více než z 50% teoretické přípravy je všechno jinak.
Na co jste ve svém životě nejvíce pyšná?
Na děti a na realizaci svých uměleckých snů.
Sny, které jste měla a splnily se? Co děláte pro jejich splnění?
Mít galerii, psát knihy, točit filmy. Soustavně se snažit a neopustit vize svých snů.
Píšete knihy pro děti, proč zrovna pro ně?
Protože mě baví dětská "nelogika pro dospělé", dětská pravda, která se zdá jako legrace ale přitom je to vždy pravda a skutečnost.
Točila jste autobiografii o Zdeňkovi Milerovi, což znamená, že jste pana Milera musela dobře znát. Co si tedy myslíte o tom, že byl Krteček prodán do Číny?
Tato skutečnost je naprosto v rozporu s tím co Zdeněk dělal a zamýšlel, protože vidět zrůdné "pohádky" čínské provincie a zemřít...
Máte teď v plánu nějaký dokumentární film, knihu? Něco na co se můžeme těšit?
Řeším dilema zda svoje zkušenosti učitelky humanitních předmětů ve výchovném ústavu ztvárnit filmově nebo litetárně. Se svojí "parťačkou" Kateřinou Skořepovou (vnučka Bohumila Říhy) připravujeme několik sešitů pro předškolní děti v duchu nonsensové (nesmyslné) poezie, to mě baví.
Také jste paní učitelkou ve výchovném ústavu, co Vás k tomu vedlo?
Před lety jsem natočila dokument o "ztracených dětech", byly to děti doopravdy ztracené (pro rodiče), ale pro mě jsou to i děti ztracené ve víru současného života.
Jaké předměty učíte?
Český jazyk, literaturu a angličtinu.
Jak dlouho zde pracujete a na jak dlouho tuto práci vidíte? Není tato profese, ve které dojde brzy k vyhoření?
Učím v "pasťáku" druhým rokem, a myslím si, že je seriózní dovést všechny obory prváku až k výučním listům (3 roky). Vyhořet lze všude, kde to připustíte... Moje vztahy s žáky jsou takové, že si dovolím řící, že ani jedna strana nedovolí ublížit-vyhořet druhé.
Místo, které stojí za to navštívit?
Jakýkoliv řecký ostrov, ale jsou místa v Čechách, která mi vyráží dech a stydím se, že jsem o nich nevěděla.
Kniha, která stojí za přečtení?
Poslední dubou mi do ruky neustále příchází Lorca-Dalí a memoáry Picassovy vnučky.
Film, který stojí za to vidět?
Dánská dívka - nejen kvůli fascinujícímu pravdivému příběhu, ale také proto, že "co záběr" to dokonalá malířská kompozice.
Oblíbené roční období, a proč?
Podzim, protože miluju nostalgii klidu a tlení.
Co byste chtěla říci na závěr?
Pokud "jedete na vlně" neváhejte a jeďte.
Pavla je žena plná elánu a chuti do života. A za mě mohu říci, že odpoledne strávené s paní Slancovou mi dodalo spoustu energie a pozitivního myšlení.