Každoroční otázky typu.. kam na Silvestra? jak prožiji Nový rok? a s kým? se nevyhnuly ani mě.. Jelikož jsem holka bláznivá, tak koupit v deset večer letenky a brzy ráno odletět směr Londýn, mi opravdu nedělá problém.
31.12 7:13 – Někde uprostřed Londýna
Když letíte letadlem při takovéhle spontánní akci, říkáte si: ,,Jooo to bude super, spousta památek, londýnská móda, čaj o páté.. co může být lepší“. Ale když Vás taxi vysadí uprostřed velkoměsta v ruce nemáte jedinou mapku, nic není naplánované, na všechny strany jen dlouhé, neznáme ulice a začínáte se cítit jako Alenka v říši divů, tak už to není taková bomba, jak to z počátku vypadalo. Naštěstí jako správná Alenka i já měla svého králíka v podobě mého přítele, který si umí poradit za každé situace, tedy zatím si se vším poradil.
Po ohřáti v infocentru a zjištění kde vůbec jsme, nás čekala vydatná snídaně.. Ale žádná opečená anglická slaninka s vajíčky. První co mi cestou v Londýně cvrnklo do nosu, byla má oblíbená francouzská pekárna Paul, která v tomto sychravém městě, působila jako objevení perníkové chaloupky v temném lese.
8:50 – Panika byla zažehnána
Naštěstí taxikář nebyl úplný moula jak jsme si mysleli. Vysadil nás na Cromwell Road, ulici která vede přímo k památkám. První zastávka byla v Přírodopisném muzeu (Natural History Museum), kde bylo spousty kostlivců z dob dinosaurů (to bylo úžasné), něco o Zemi, samozřejmě Vesmír a sem tam nějaké zvíře. Bylo tam toho ještě mnohem víc, ale na procházku po tomto muzeu bychom potřebovali minimálně půl dne a ten jsme neměli.
10:43- Harrods, konečně něco známého
Vykulení z velkých koster dinosaurů jsem se vrátili zase na ulici. Náš směr byl Buckinghamský palác. Po cestě jsme potkali policii na koních, šlápli do nějakého toho lejna, které bych v Londýně nečekala a dali si kafíčko u známého obchodního centra Harrods (nic víc bychom si tam asi nedali). Pokud máte dostatečně tučné konto můžete zajít nakupovat. Harrods je proslulý jenom luxusním zbožím.
U Buckinghamského paláce jsme se podívali na výměnu strážných, kterou jsme patřičně okomentovali. Jako každý batůžkovo-turistický pár jsme dali fotečku a následovali jsme do parku velice komické veverky, kterými se to v parcích jen hemžilo. Cestou k řece jsme dali fotku ještě u ,,Velkého Bena,,. Stavba je větší než se zdá a o jejím věku by se také dalo polemizovat. Hodiny jsou sice staré už 155 let, ale fungují jako nové.
Před sídlem Parlamentu jsme prodiskutovali politickou situaci v Anglii a po zjištění, že nic nevíme jsme šli raději na oběd.
13:30 – Zvěř nakrmena, teď nakrmit Kačenku
Já jako správný příznivec zdravé stravy nejsem velký fanda fish and chips. Po obědě v jedné restauraci, kterou jsme objevili v centru, jsem si řekla, že nejsem fanda ani zbytku anglického jídla, které se nabízelo. Říkejte si co chcete ale v Anglii umí vařit jenom Jamie Oliver.
15:00 – A zase prší!
Jelikož v Anglii nikdy nevíte kdy začne pršet, tak předpokládejte, že začne vždy když chcete jít ven. Po ohřátí a opravu hrozném obědě, jsme se začali pomalu směřovat na hotel. Kdyby bylo lepší počasí tak bychom určitě zašli na Londýnské oko, musí z něho být nádherný výhled. Tak snad příště.
Když se v Londýně chcete pohybovat rychle musíte do metra. Londýnské metro je spleteno z 12 tras. To je opravdu hodně, dostanete se tak po celém městě, ale cena jednorázové časové jízdenky bez různých slev a kart Vás vyjde na necelých 5 liber tj. kolem 150 korun. Raději ani nechci vědět kolik by stálo taxi.
Hotel jsme měli na okraji Londýna kousek od letiště Heathrow, z centra to metrem trvalo asi 45 minut, pro příště si raději připlatím hotel a budu v centru, než trávit čas v metru a za nekřesťanské peníze.
17:30 – Na hotelu v teple, jo tam je fajn.
Vykoupaní po celodenním běhání a objevování, ještě něco zakousnout a jdeme spát. Tak spát jsme nešli, protože nás zase v centru čekal velký novoroční ohňostroj. Alespoň jsme si odpočinuli a mohli vzpomínat co jsme za ten den zažili. Je opravdu neuvěřitelné, jak atmosféra města dokáže změnit i vnímání počasí. Počasí, bylo sychravé, plné šedi a deště, ale my ho tak vůbec nebrali. Už teď jsem věděla, že i kdyby propršel i druhý den, pořád to bude výlet na kterou budu hezky vzpomínat.
21:00 - Oslava Nového roku v Londýně – Už to nikdy neudělám!
Tak nějak jsem čekala, že tu v tento den bude hodně lidí, ale ono jich tu bylo ještě víc na šestou. Přecpaná metra, zablokované ulice, klaustrofobici prchají z města! Marně jsme se snažili protlačit zástupy lidí, tam kde jsme odpoledne prošli, se večer nedalo hnout. Když jsme se uvízlí v davu dočkali ohňostroje, zjistili jsme, že stejně stojíme špatně a vidíme 1/3. Vychutnali jsme si celou třetinu ohňostroje a následující 2 a půl hodiny se pokoušeli dostat z centra! Chtěli byste pivo nebo nějaké jídlo? Všude je plno, všude jsou lidi. Doprava selhává, musíte jít po svých. Po dobelhání asi třetího kilometru jsme náhodou chytli autobus, který nás dovezl promrzlé na hotel.
Druhý den – Hurá konečně anglická snídaně!
10:34 Probudili jsme se do opravdu krásného a slunečného dne. Nejvíc jsem se těšila, až si dám hotelovou snídani. Snídaňový raut po anglicku bych mohla mít každou neděli. Po téměř vydařené a trochu hladové noci jsem se opravdu přejedla a zahnala tak všechny splíny, které nám večer město přichystalo.
Letadlo nám letělo až v devět hodin večer, tak jsme měli ještě půl dne na další turistickou jízdu městem. Ale nestalo se tak. Jako příznivci módy, jsme nemohli odletět bez nějakého toho hadérku.
King street
13:15 – Nákupní horečka
V Londýně mají obchody otevřeno i na Nový rok a tak jsme vystoupili jsme na nákupní ulici King street, kde se to hemžilo zajímavými obchody, my zavítali do T.K Maxx jsou tam outletové věci různých známých značek za nízké ceny, všem doporučuji. Džíny, svetry, trička letěli s námi, boty už se do batohu bohužel nevešly. Druhý zajímavý obchod byl známí Primark, je to takové H&M v Londýně, ale ještě levnější. Kvalita sice nic moc, ale jednu sezonu svetr za 3 libry vydrži. Nákupy nám vydržely celkem dlouho, den jsme prožili ,,šopaholicky“ a né kulturně.
18:00 – Večeře a rychle na Luton
Když nám v 18:00 zavřeli všechny obchody, šli jsme se po nákupní horečce najíst. KFC byl špatný nápad! O dvě ulice dál byla pěkná restaurace a jídla za hubičku a my takhle hřešili. Vlakem jsem přejeli na letiště Luton, které je kousek od Londýna a my mohli uzavřít náš dvoudenní výlet, při kterém jsme došli k závěru, že Silvestr je lepší přivítat s větším klidem. Jo a ještě jeden malý detail. Paní, která prohlížela, jestli u sebe nemám nějakou výbušninu, mi vyházela řasenku, lak na nehty, make-up o malých sprchových gelech ani nemluvím. Proto si nezapomeňte přečíst článek co si vzít do letadla a s čím v příručním zavazadle necestovat.
