Pro sledování blogů se musíš přihlásit.
Pokud nemáš účet, zaregistruj se.
Batohy už dávno nejsou pouze sportovním doplňkem či nezbytným zavazadlem pro studenty. V dnešní době jsou stylové dámské batohy běžnou součástí módního světa a dají se nosit i k šatům, přičemž dokážou...
Rok 2023 byl pro značku PRM rokem zásadních změn a úspěchů, které upevnily její postavení na trhu luxusního streetwearu a high-fashion módy. Otevření prvního konceptu prodejny PRM ve Varšavě, v prestižní...
Připoj se k nám a SLEDUJ své OBLÍBENÉ BLOGY, piš PRO BLOGERKY, získej hodnotné dárky či pozvání na zajímavá setkání a buď součástí největšího dynamického obsahu. Stačí se jen zaregistrovat...
Mému moři – mé rodině Milý deníčku, Už ani nevím, kolikrát ve svém životě jsem začínala psát knihu. A ani jednou jsem ji nedopsala. Nevím, kolikrát jsem ve svém životě byla zamilovaná, ale ani jednou nemilovala. Cítím ale, že teď jsem připravená, připravená Ti povědět příběh. Příběh o hledání....
Víte, řekla jsem si, že si dáme výzvu – článek každý den, o čem koliv. Aspoň mesíc v kuse (řehrajicí se smajlík). Pokud máte nápady na témata, tak sem s nimi! Jo, a rovnou mi můžete opravovat...
Tenhle článek už píšu měsíc v kuse vždy to začne velmi nadějně, že mám nápad, že vím co chci sdělit světu a pak zjistím, že jsem se ještě nepodívala na tu komodu, co máme kupovat. Že jsem si chtěla ještě koupit polštář, druhý polštář a ten třetí je vlastně taky pěkný. Talířek, koš na odpadky, prostěradlo,...
Její první vzpomínka byla na nočník. Dětský postsovětský nočník z červeného plastu a nějakou kačenou, která už si taky zažila svoje a mrkala na majítelku poloumazaným okem. Rodiče se opět hádali, slyšela jak se snaží mluvit potichu a čím víc se o to pokoušeli, tím víc to jejich „potichu“...
Víte, abych zachránila svůj vlastní vztah, tak jsem začala psát knihu. Nejspíš už pádesátou ve svém životě, ale na tom se nesejde. Jsou životní situace, kdy se potřebujete vymluvit. Dostat ze sebe myšlenky, emoce, pocity a nějaké nedokonalostí, které vám nabourávají myšlenkové pochody. Neustále. Pořád...
Víte, vy jste mě dojali dneska. Proboha! Vážně. Jsou dny, kdy vaši podporu jakožto čtenářů, pozorovatelů mého života, sledovatelů a prostě jen, i kdyby imaginárních, kamarádů potřebuji. Vy to vycítíte (chtěla bych vědět jak?!) a najednou dostávám přenádherné komentáře. Že mě čtete, že vám to dělá radost,...
Měli jste někdy 152 cm ? no, možná tak ve druhé třídě, jako 90% normální populace. Já jsem taky měla 152 cm ve druhé třídě a v páté mi začala růst prsa . Ve třetí jsem pak zakrněla a prsa, jak úspěšně růst začala tak, s ještě větším úspěchem, růst přestala . Ve stejný den, mám pocit. K věci....
Víte, ráda bych, aby na mě vlezlo jaro. Jako vážně – pozitivní nálada, dotek sluníčka, lehká bunda, conversky bez výčitek svědomí a tak nějak pocit života. Ne zimního spánku, ne věčného zívání, beználadovostí a bezenergičností. Jen čirý život – bez výmluv. A chtěla bych psát. Psát knihu,...
Právě přišel ten okamžík, kdy by stálo za to změnit název blogu na šestadvacítku. Jakože čas je neúprosný, řítí se s rychlostí světa a ve chvílí, když se zastaví, tak jen proto, aby se vám vysmál do …hm, jak se to řekne slušeně, jo do obličeje. Oslavila jsem svoje další narozeniny. Ještě před...
Za chvílí budu dospělý šestadvacetiletý jedinec. Žena, vnučka, sestra, přítelkyně, kolegyně, horší kamarádka, lepší kamarádka a napůl dcera. Mám problém se vstáváním, problém s termíny, hodně hrotím, ještě víc přemýšlím, dělám chyby, piju hodně kafe, zapomínám se najíst, kouřím, pláču, do jisté doby...
Víte, hrozně ráda bych napsala něco ironicky pozitivního, zvedla vám náladu a vykouzlila úsměv na tváři. Jenže život je svině, ve chvílí, když máte inspiraci konečně něco ze sebe vyplodit, nejradostnější text to většinou není. Jakože není to tak, že bych se vám chtěla postěžovat, to vůbec. A není...
Již několikrát jsem nakousla téma the walk of shame . Slyšeli jste někdy tento pojem? Řekněme, že je to taková procházka růžovým sadem , kdy ten sad má růžovou barvu jen večer, ráno se modlete, aby to bylo křoví . Husté. Ať se tam můžete schovat. Česky tomu něžně říkáme – cestička svědomí....
Nejprve, než začnu sepisovat nějaké ty moje rádoby filosofické myšlenky, bych vás chtěla přivítat v novým roce. Dalším. Vkládáme do toho vždycky nějaké naděje, stanovujeme si předsevzetí, do diářů si vykreslujeme cíle a první týden v novém roce vedeme neskutečně zdravý a produktivní život. Žijeme svoje...
Víte, Vánoce jsou rodinný svátek. Ten den X, kdy se sjede celá rodina, vypustí se hádky, problémy a nějaký ten druh naštvaní a všichni jsou šťastní, spokojení a tak nějak mají pocit, že aspoň jeden den v roce to funguje. Neslavím Vánoce, ne proto, že jsem nějaký exot druhu Grinche, jen se na východě...
Dneska jsem přemýšlela nad tím, nakolik se snažíme tvářit býti silné, abychom co nejdále schovaly svoji slabost. Přizpůsobujeme se tempu dnešního života, trendům, zvykům a společenským normám, které se mění rychleji, než před nedávnem kurz dolaru v Rusku. Jsme silné, nedotčené, máme kamenné tváře,...
P.S. Článek je opravdu o ničem, pusťte si k tomu prosím písničku! Občas touha napsat článek je silnější, než touha napsat aspoň trochu kvalitní článek. To není jak u videa, kdy si sednete před telefon anebo foták, trochu poupravíte obličej a ono to jde samo…nějak, ale jde. Když píšete,...
Myslím, že už jsem jednou zmiňovala, že žijeme v uspěchaném světě. Ve světě, kdy naše životy se omezuji na práci, práci a mezi tím možná nějaký ten domov a rodina. Nestíháme žít, a přitom děláme vše proto, abychom mohli žít dobře. Nestihla jsem léto, mám pocit, že letos prostě žádné nebylo. Pro mě...
Mám ráda muže , někdy míň někdy naopak více, j e to jako s čokoládou – když se ji přejíte, taky vám potom moc nechutná. Vím, že tento úvod nese v sobě kapky feministického manifestu o tom, jak JE nezávislost, samostatnost a kariera nejvíc. Jak je to fajn mít neoholený nohy, pár kilo...
Moderní portál o bydlení, největší inspirace pro interiéry a exteriéry.
Diskuzní příspěvek byl smazán a autorovi odeslán informativní e-mail.