"Co se může pokazit, to se pokazí. Říká Murphyho zákon. A co se nepokazí samo, to dodělám já. Říkám já." A kdo že to vlastně říká? Lucie Van Koten je autorkou blogu Život podle Lucie, který sama prohlašuje za One woman show, což je podle mě docela výstižné. Zjímavý blog o životě jedné slečny, která prostě respektuje zákon schválnosti na 100%.
Lucko, tvůj blog je mezi ostatními celkem netradiční. Jak jsi vůbec začínala a kde vzniknul ten nápad?
To už je tak dávno, že už vlastně ani netuším, co jsem tím blogem chtěla tenkrát říct. Ono to popravdě netuším ani dneska, ale vím, že chci, aby se u toho lidi smáli.
Píšeš hodně o své rodině, jak se k tomu staví? Nevadí jim to?
Milujou to. Jsem ráda, že si ze sebe všichni umíme udělat srandu.
Jak dlouho už jste spolu s Holanďanem?
Celkem něco přes 7 let, což je jeho i moje dosavadní vztahové maximum. Ale tak nějak to zatím chceme táhnout dál. :)
Vnímáš stále to, že jste každý jiné národnosti nebo už se to časem prostě „vsáklo“?
Národnostní rozdíly jsou tam pořád, jen nám už to přijde normální. Už přesně vím, jak bude jako holanďan reagovat na něco typicky českého, co holanďani neznají. Člověk se přizpůsobí rychle, ale většinou si pořád drží to svoje. 
Děláš rozhovory „Jak to vidí chlap?“, jak bys definovala mužské myšlení?
Mám definice na hodně věcí v životě. Ale zrovna na chlapy a jejich myšlení ne. Pořád v tom plavu. Možná to je ta definice. :)
Tvé příběhy jsou často plné nějakých „Murphyho zákonů“…
Zákonů schválnosti, já vím. A to si ani nevymýšlím. Resp. Jsou věci, které bych sama ani nevymyslela. A jsem za to ráda. Pořád mám totiž pocit, že žiju dost pestrým životem.
Jak zvládáš krizové situace, životní překážky… Pomáhá ti nějaké motto?
Nemám na to nějaký univerzální recept ani motta. Asi je potřeba si vždycky poradit nějak individuálně a přizpůsobit se situaci. Snažím se nerozčilovat nad věcmi, které nemůžu změnit a nebýt za žádných okolností sv*ně. :)
A tvůj oblíbený citát je…
"No a...?" Jako flegmatik mám pocit, že je v něm obsaženo úplně všechno. :) 
Jaké máš cíle v letošní Blogerce roku? Čekáš umístění?
Upřímně už moc nečekám ani nominaci. Já stárnu, cílovka se rozšiřuje i do jiných věkových kategorií, takže tím největším oceněním je mi čtenářská přízeň. :)
Možná bychom měli zavést kategorii BIO blogerka, co ty na to? :)
Já bych to podpořila. Všechno, co jde trochu mimo klasický konzum, má smysl. 
Jak je to vlastně s tvým přesvědčením ohledně BIO?
BIO kosmetika je super věc, která se stará nejen o to, abych vypadala dobře když jdu na párty, ale i o to, abych vypadala dobře ještě za 30 let a neničila si pleť. A i když s BIO kosmetikou pracuju a neumím si představit, že bych to doporučovala a pak pokrytecky používala něco jiného, nelpím na věcech s nálepkou BIO. Jen přemýšlím o tom, co kupuji. Ráda tak podpořím malé české rodinné firmy, ale i výrobky, co nějakým způsobem bojují proti konzumu, ničení zdraví a přírody. Teď je mi však jasný, že zním jak naprostý magor. Ale budiž. :)
Můžeme se od tebe těšit také na vlogy nebo zůstaneš u blogování?
Vlogy ne. Tedy určitě ne na mém blogu. Chci se zlepšovat v tom, co mi jde, což natáčení a stříhání videí bohužel vůbec není... 
Jak vnímáš současný trend blogování a vlogování?
Vlogy nesleduju takřka vůbec, několik milovaných blogů však mám a tam si nenechám ujít jediný post. Pokud někdo blogovat umí, pak je radost to číst.
A na závěr se zeptám, co pro tebe blog znamená, kam v blogování směřuješ?
Už je to nějaký ten pátek, co mi došlo, že ten blog musím dělat sama pro sebe. Pokud se snažím někomu zalíbit nebo se někomu přizpůsobit, nebo nedej bože dělat to, co funguje jiným, tak prostě neuspěju nikdy. Přišla jsem sice o část čtenářů, ale blogování by nemělo být o číslech, ale o lidech. A ty doufám nezanedbávám. :)
Děkujeme za rozhovor a přejeme alespoň jeden týden bez nehody. :)