Jejím snem je napsat knížku a ke štěstí jí stačí jen úžasný západ slunce, oceán a teplý písek. A k tomu dobré, vychlazené pivo či sklenička portugalského vína, ale to prý není nutností. :-D V rámci únorové výzvy jsme travel blogerku Ejnets, nebo-li Anetu Strohovou vybrali jako blogerku měsíce a tím pádem jako tvář našemu webu po celý březen! Jak začínala se psaním, čím se živí, jaké plánuje další cesty a jaké jsou její nejkrásnější i nejhorší vzpomínky na cestování? Dozvíš se v rozhovoru! ;-)
Ahoj Ejnets, tvůj Blog je inspirativní, plný cestovních zážitků. Co kromě cestování děláš, čím se živíš?
Moc děkuji. Kromě cestování učím angličtinu, jelikož to byla i náplň mého studia, takže pokud zrovna nepíšu, snažím se vydělávat peníze právě učením. Od minulého roku jsem také začala spravovat webové stránky a sociální sítě pro firmy. Ale samozřejmě nejraději bych zůstala u psaní, nejen blogu ale jednou i vlastní knihy.
A co je Tvoje vysněná práce?
Abych řekla pravdu, vysněnou práci nemám. Ráda bych zůstala u psaní, ale jsem otevřená novým možnostem. Jsem typ člověka, co by nejraději vyzkoušel všechno a nejlépe najednou, ale psaním bych se doopravdy chtěla i živit, i když do začátku mi to jako koníček a náplň mých dní stačí.
Jak píšeš na svém blogu, máš za sebou studium ve Španělsku, pár týdnů v Maďarsku, o něco víc týdnů v Itálii a dva roky v Praze. A samozřejmě rok v Portugalsku. Které z těch míst ti bylo nejbližší? Kde se ti nejlíp žilo?
Určitě Portugalsko a Lisabon, to je moje životní láska. Chystám se do Lisabonu stěhovat zpátky toto léto, protože jeden rok nebyl dostačující na vstřebání té krásy a toho úžasného života tam. Samozřejmě, každé místo má něco do sebe. Každá země, kterou jsem kdy navštívila, mě něčím okouzlila. Ale Portugalsko vyhrává. Pokud by Lisabon nevyšel, přemýšlela bych o Španělsku a vždycky mě moc lákal i Amsterdam.
Je místo na světě, o kterém sníš, že se tam podíváš? Nebo kde budeš dokonce žít?
Momentálně můj největší sen je Rusko a Transsibiřská magistrála. Tuto cestu bych chtěla absolvovat hned příští rok. Spojila bych s tím i návštěvu několika zemí v Asii, jelikož vlak jede přes celé Rusko až do Vladivostoku. V Asii jsem nikdy nebyla, tím pádem by se to dalo krásně propojit. Je to ale cesta na několik měsíců a velkého plánování.
Zatím si život představuji jen v Lisabonu, ale jsem otevřená všem možnostem. Důležité je pro mě, aby na daném místě bylo teplo a oceán, bez toho žít nemůžu.
Co je pro tebe v životě nejdůležitější?
Když opomenu takové ty základy jako zdraví, rodinu a harmonický vztah, momentálně jsou to plány do budoucna, práce na svých projektech, každodenní zlepšování se jak v blogu, tak v osobním životě a hlavně studium jazyků. Pro mě je nejdůležitější mít určitou životní vizi, a aby se z toho člověk nezbláznil, tak si občas vyhodit z kopýtka, ideálně na nějakém koncertě.
Co tě dělá šťastnou?
Ačkoliv by se dalo očekávat, že to je právě ten sbalený kufr či bágl a letenka v ruce, není tomu tak. Ke štěstí mi doopravdy stačí jen úžasný západ slunce, oceán a teplý písek. A k tomu dobré, vychlazené pivo či sklenička portugalského vína, ale to není nutností. J Každopádně si myslím, že člověk ke štěstí potřebuje stejně jen trochu toho sluníčka a slanou vodu.
Jak se stalo, že sis založila svůj blog a začala psát a proč?
Jak už to tak u většiny blogerek bývá, začalo to slohy ve škole. Následně jsem si založila vlastní blog někdy ve 14 letech a od té doby se to se mnou veze. Byla doba, kdy jsem psaní vynechala ze svého života, ale právě díky tomu jsem si právě uvědomila, že je to přesně to ono, co mě naplňuje a možná mi i trochu jde. Já vždycky tvrdím, že mě to chytlo kvůli tomu, jelikož mám nutkavou potřebu se svěřovat lidem, které neznám a v podstatě ani nevidím.
Jaké byly tvoje začátky blogerky?
S kamarádkami ze školy jsme psaly fantazy knížky a dávaly je právě na naše první blogy. Měly jsme dokonce i dost ohlasů, ale samozřejmě s věkem nás to přešlo. Myslím ale, že jako začátky to bylo super. Později jsem zkoušela i módu a beauty, ale popravdě to nikdy nebylo moc pro mě. Velmi těžko snáším kritiku, a proto bych toto nikdy nemohla dělat.
Co nebo kdo tě motivuje vydržet a dál blogovat?
Musím se přiznat, že sama jsem velký lajdák a dělá mi problémy se do čehokoliv dokopat. Největší motivací jsou pro mě cesty a fotky, ale největší pomocník v tomto všem je můj přítel. Od začátku, kdy jsme se rozhodla věnovat psaní na plný úvazek, tak mě podporuje, i když jsem velmi často na facku a mám chuť to vzdát. Ale také nesmím zapomenout na mou rodinu. Hlavně mamka, která se mnou vidí, v tom co dělám, budoucnost. Tedy podporu určitě mám a jsem jim za to moc vděčná.
Máš jako blogerka také nabídky spolupráce – od firem nebo pro různé projekty?
Spolupráce přichází velmi nárazově a jako travel blogger to nemám tak jednoduché. Zatím spolupracuji jen s několika firmami. Hodně tomu brání i mé neustálé cestování. Každopádně poptávky po článcích, projektech a mých fotkách jsou dost. A to mi dělá asi největší radost.
Kdo z domácích nebo zahraničních blogerů nebo influencerů tě inspiruje? Koho sleduješ?
Z domácí scény je to hned několik lidí, hlavně blogeři a instagrameři, se kterými jsem neustále v kontaktu. Ale zatím jsem nenašla nikoho, kdo by mě vyloženě inspiroval. Ze zahraničí to vždycky byly a budou Andy Torres a Chiara Ferragni. Ten život, jaký vedou, jak se vypracovaly, co vytvořily a jejich styl je pro mě velkou inspirací. Následně jsou to hudebníci jako Jehny Beth a Damon Albarn.
Máš nějaký nesplněný sen, který chceš zrealizovat?
Můj největší sen je napsat knížku a živit se tím, co mě baví. Jak jsem psala výše, k životu bych chtěla jen slunce, oceán a ještě umět výborně surfovat. Mít život někde, kde bych právě toto mohla mít, je asi jediný sen, který doufám, že se mi splní.
Čím fotíš svoje fotky?
Do nedávna jsem fotila jen telefonem iPhone6s, protože si myslím, že jde mít krásné fotky bez drahého náčiní – aplikace A Color Story a SnapSeed, ale od cesty po latinské Americe fotím hlavně s Nikon D3100.
Jaký je tvůj nejkrásnější zážitek z cest?
Zážitků by bylo dost, obzvláště těch krásných. Ty nejlepší zážitky jsou spojené s lidmi, které na cestách potkáváme. Vždycky jsem na to měla štěstí, hlavně teď na dobrovolnictví v Peru jsme seznámili se skvělou partou. Nejkrásnější pocit je, když najdete lidi, kteří smýšlejí a jdou podobnou cestou jako vy. Takže určitě nejlepší zážitek je poznávání nových lidí a kultur.
A jaký naopak ten nejhorší?
Vnímám to tak, že žádný zážitek není tragický, ale vždy určitá zkušenost, která člověka poučí. Ale doopravdy mi nebylo dobře, když jsem na hranicích v Bolívii mohla vybrat z bankomatu jen pár korun, jelikož už mi došly peníze, a cestu domů jsem plánovala až o dva měsíce později. Následně jsem v Bolívii velmi ošklivě onemocněla a myslela jsem, že se budu muset okamžitě vrátit domů. Nakonec cesta pokračovala dál, jen jsme museli změnit plány. A já jsem zjistila, že i když se zdají některé situace neřešitelné, tak vždy se to nějak vyřešit dá.
Tvůj oblíbený způsob cestování?
Vlakem, i když mi to poslední dobou moc nevychází, hned potom je to chůze.
Bez čeho se na cestách neobejdeš?
Bez batohu, conversek, klobouku, dobré hudby a sudokrému. A samozřejmě telefonu na fotky.
Co bys začínajícím cestovatelům doporučila jako to nejdůležitější? Rady, věci, tipy na cesty…
Nehnat to do extrému, cestovat raději pomalu. Pokud máte možnost Erasmus, určitě ho všem doporučuji, dále určitě učit se co nejvíce jazyků. Sama mluvím plynule jen anglicky. Umět další jazyk nebo dva je ta největší výhoda, co může být. A pokud si chcete užít cestování s místními, zkuste couchsurfing. Je to výborná věc.
Co plánuješ na letošní rok? Čeká tě něco důležitého?
Tenhle rok mě čeká opět stěhování do Lisabonu, přes léto chci projet několik festivalů, konečně se chci podívat na Azory a taky zpátky do Španělska. A protože už jsem na přelomu mé třicáté země, ráda bych tento rok toto číslo překročila.
Chtěla bys něco vzkázat našim čtenářkám?
Dělejte hlavně to, co vás baví, na nic nečekejte. Cestujte, jen pokud je to vaše vášeň, nemá cenu se do ničeho nutit, jen kvůli tomu, že to dělají ostatní. A jak jsem psala výše, umět několik cizích jazyků je výborná věc na cesty. Nezapomeňte se u toho podívat na krásný západ slunce a vypít dobrý víno.
Moc děkuji za rozhovor.
Blogerky.cz Ti také děkují za rozhovor! :-)