Růžové stránky, jak nazvala mladičká, teprve šestnáctiletá autorka Dominika Myslivcová svůj blog, navštívilo již přes milion čtenářů. Proč? Co je důvodem jeho obliby? Chtěli jsme se dozvědět o Dominičině blogu více, a proto jsme ji trošku vyzpovídali.
Dominiko, tvůj blog má na české poměry neobyčejně vysokou sledovanost. Jaké je tajemství úspěchu?
Abych pravdu řekla, ani nevím. Možná jsem jen měla štěstí a byla prostě „první“. Tenkrát byly blogy úplná novinka a já udělala něco pro holky, co tady nikdo další neměl.
Součástí tvého blogu je i dívčí poradna. Kolik dotazů měsíčně ti přijde a na co se čtenářky nejvíce ptají?
Hrozně moc. Měsíčně to nepočítám, ale denně mi chodí kolem 50ti dotazů. Bohužel nemůžu odpovídat na všechny dotazy, je toho opravdu moc. Od loňského léta, mám poradnu i v časopise Bravo Girl! Takže odpovídám hlavně tam.
Dívky se většinou ptají na kluky, módu, kosmetiku, ale ojedinělé nejsou ani problémy s drogami, s rodinou a školou.
Na blogu jsme našli také e-shop. Jak jsi na tom s objednávkami?
Myslím, že to funguje líp, než se dalo čekat a to i přesto, že nabídka není úplně taková jakou si představuji do budoucna.
Jaké byly vlastně tvé blogovací začátky? Kdy jsi založila svůj první blog? A odkdy funguje blog DominikaMyslivcova.cz?
Blog jsem založila, když mi bylo necelých 11 let a web jsem dostala myslím ke 14 tým narozeninám od maminky.
Víme, že kromě blogování také fotíš a tancuješ. Jaké jsou tvé další záliby a co tě baví úplně ze všeho nejvíc?
S tancem jsem bohužel dávno skončila a už se tomu nevěnuji. Focení mě baví a když se mi líbí práce fotografa, vždycky ráda zapózuji. Jinak miluji sport všeho druhu, není snad nic co bych nevyzkoušela, počínaje golfem a konče třeba lezením po skalách... :-)
Prý připravuješ také knihu. O čem bude?
Knížka bude hlavně pro teens skupinu a bude to vlastně jakoby rádce každé slečny „jak na kluky“.
Záběr tvých aktivit je skutečně široký. Máš svého manažera? Kdo ti pomáhá?
Dlouho jsem si dělala všechno sama, ale v současné době už mám manažera, který mi se vším pomáhá a je moc šikovný. :-)
Je pro tebe blog stále jen koníčkem nebo už i businessem?
Nedá se říct, že zrovna „blog“ řekla bych, že spíš mé jméno se stalo jakousi značkou, která se mi stala i prací.
Máš nějaký svůj vzor? Co je tvým snem?
Nikdy jsem neměla žádný vzor, mám nějaké oblíbence, ale nedá se říct, že by to měl být přímo vzor. Mým snem je dosáhnout svých cílů, ale už v tuto chvíli ten svůj sen žiju.
Co vlastně říkají na tvé aktivity tví blízcí, myslím především rodiče? Máš přítele?
Když jsem začala být známá, zjistila jsem, kteří kamarádi jsou opravdoví a ty nezajímá co se kde píše, nebo jak působím na netu. Tohle jsou věci, které by se opravdového přátelství dotýkat neměly. Co se týče rodičů, maminka mě vždycky podporovala a stála za mnou, taťkovi to bylo dá se říct jedno a v současné době s námi nežije a bohužel už nejsme ani v kontaktu. Přítele nemám
Dominiko, máš hodně nadšených obdivovatelů, ale také neúprosných kritiků. Jak se vyrovnáváš s kritikou?
Kritika se mě nedotýká, ráda si ji přečtu a někdy mě dost pobaví.
Navenek působíš velice sebejistě. Ovšem také sebejistí lidé potřebují občas podržet. Kdo je ti největší oporou?
Určitě maminka :-).
Je něco, co bys ráda vzkázala našim čtenářkám na závěr?
Běžte za svými sny bez ohledu na ostatní, oni vám je nesplní…
Děkujeme za rozhovor a přejeme ti mnoho úspěchů do budoucna.