"Chcete vědět, jak to vypadá, když se dvě blondýny rozhodnou jet autem do Švýcarska, a to přes to, že jedna do té doby řídila nejdál z Prahy do Příbrami a druhá do Brna? Tak se pohodlně usaďte a pojďte s námi cestovat." Trojice blogerek We wear Lipstick, které se staly vítězkami naší výzvy o blogerku měsíce července, vás provedou svou dobrodružnou cestou po Švýcarsku. Držte si klobouky, bude to jízda. :-D
Víte, co je jedna z fajn věcí na blogování? Poznáte spoustu nových skvělých lidí! Celý nápad vznikl někdy v květnu, když naše do té doby pouze "instafriend" Martina přijela na skok do Prahy a pozvala nás k sobě na návštěvu. Znáte to. Kolikrát si s někým řeknete, že se určitě navštívíte a nakonec se žádná návštěva nekoná. Jenže to se tentokrát nestalo. Naplánovaly jsme termín a jely! Nejnutnější výbava do auta byla jednoznačně navigace, a to Waze (tato aplikace vás naviguje tak, že se vyhnete zácpám) a pak offline mapy, které jsme využily ve Švýcarsku. Pokud totiž nechcete platit majlant ke svému měsíčnímu vyúčtování, data si tam nezapínejte. Sice leží Švýcarsko uprostřed Evropy, ale žádné výhody zde díky tomu, že nepatří k EU, neplatí...
Cestu tam jsme si rozdělily na dvě části se zastávkou na přespání v Mnichově. Bohužel jsme v jednu chvíli využily "normální" navigaci a ta se během cesty sama rozhodla ignorovat přesně zadanou adresu penzionu a brala v potaz pouze "Mnichov".
Bára: "My máme ubytování v centru Mnichova?"
Simča: "Neee, ten penzion je na okraji."
B: "Ale mně přijde, že jsme v centru..."
S: "To Ti jen připadá, oni to mají asi všude tak hezký..."
Navigace: "Jste v cíli." Kolem nás milion turistů a vedle nás Isator, brána do historického centra Mnichova.
Hmmm, tak jsme v pytli, protože jsme v centru a od našeho skutečného cíle jsme 10 km daleko, což je půl hodiny cesty a na check in nám zbývá 5 minut :D Ale zvládly jsme to a na recepci naštěstí neměli problém s tím, že jsme se ubytovaly později. Máme číslo pokoje 13. Věděli jste, že v hotelech se číslo 13 neoznačuje na dveřích nebo ho z pověrčivosti nemají vůbec? :) Naštěstí je pro nás obě třináctka šťastné číslo, a tak nám to nevadí.
Další den naše cesta pokračuje, nákup známky v Rakousku (9 Euro na 4 dny - no na těch asi 6 km se to vážně vyplatí) je bez problému, ale po překročení švýcarských hranic začíná další drama, kdy není kde si koupit jejich !!!roční!!! silniční známku a my se modlíme, abychom ještě neplatily pokutu. Benzínku potkáváme po několika kilometrech, lepíme známku za 40 franků a užíváme si cestou výhled na hory.
Do Lucernu, kde Martina žije, jsme dorazily odpoledne, osvěžily se, najedly a vyrazily do nočního města na zmrzlinu. Asi vám nemusíme říkat, že jsme celý pobyt prokecaly. :D
První den jsme strávily v Lucernu, prohlédly si centrum, daly si ledovou kávu, fotily jsme a osvěžovaly se v kašnách, které tu jsou na každém rohu, a to s pitnou vodou! Kéž by něco takového bylo i v Praze!
Luzern leží u Luzernského jezera, které se také nazývá Čtyřkantonové, kvůli tomu, že zasahuje do čtyř švýcarských kantonů (něco jako okresy).
Střídaly jsme se v tahání kufru plného oblečení, bot a kabelek a každá jsme stihla nafotit dva outfity do dalších článků. ;) Jojo, ani na dovolené se nesmí zahálet. :D A věřte nám, že v tom pětatřicetistupňovém vedru to byl téměř sportovní výkon!
Večer jsme si zašly do Beach Clubu s vyhlídkou na Lucern. Jen pro orientaci - takový drink stoji kolem 15 franků. Přepočítávat tam je v rámci zachování zdravého rozumu zakázáno. :D
Druhý den jsme se vypravily do hlavního města Švýcarska - Bernu, které má ve svém znaku medvěda. Všude po ulicích velkých měst jsou vyvěšené švýcarské vlajky, tady přibyly ještě vlajky s medvědem.
Všechna města jsou plná japonských turistů. Pokud nechcete přijít o nějakou zajímavost, je dobré sledovat, co fotí. A ejhle! I Bern má svůj orloj! :)
Ulice, kde jsou částečně zachována původní podloubí, nabízí alespoň trošku stín a kašny uprostřed vítané osvěžení a doplnění pitného režimu. Bylo vtipné, jak šli všichni pouze po té stinné půlce ulice. :))
Proč je na zemi v jedné z ulic vyryto tolik jmen, se nám bohužel zjistit nepodařilo, a to ani u pana Googla.
Dům, kde bydlel Einstein a přišel na teorii relativity, bychom, nebýt fotících turistů, úplně minuly!
Kdyby tak Vltava měla stejnou barvu! Asi bychom pak, stejně jako Švýcaři, skákali do vody rovnou z mostu a nechali se unášet proudem... To nás ostatně fascinovalo ve všech městech, která jsme navštívily!
Výhled od bernské katedrály, která je nádherná, ale tak obrovská, že se prostě nedá z úzkých uliček vyfotit .:)
Cestou k Thunskému jezeru jsme se ještě na skok zastavily v malinkém městečku Thun, kde stojí zámek jako z pohádky. I tady se to hemžilo lidmi v plavkách, kteří se vrhali z mostů do průzračné vody.
Švýcarsko je sice jednou ze zemí s nejvyšším počtem aut, ale také se zde hodně využívají kola. Kola vidíte opravdu všude a mají i svá parkoviště. Samostatné pruhy pro cyklisty jsou ve městech samozřejmostí, jen se trošku pozastavujeme nad tím, že občas vedou uprostřed dvou pruhů a trochu se bojíme, abychom nějakého Švýcara nenabraly...
A tady už nás vítá Thunské jezero - nejmodřejší ve Švýcarsku.
Po té, co jsme sjely uzoučkou uličkou pro jedno auto až dolů k jezeru a zjistily, že se tam parkovat nedá, vyjely jsme opět nahoru a dolů se horkem v podstatě skutálely...
Do vody jsme skočily okamžitě! Pokud tedy "skočit okamžitě" znamená přelézt opatrně po všech čtyřech po rozpálených a poté po kluzkých kamenech :D
Po vykoupání a svačince se najednou přihnal černočerný mrak a začalo pršet. Schovaly jsme se do lesa a z hluboka nasávaly ten nádherný vzduch, který se po mnoha dnech vedra dal konečně dýchat.
Cestou zpět do Lucernu jsme stále vyhlížely švýcarské krávy, protože ty jsou určitě jedním ze symbolů téhle země a jejich fotka je prostě "must have". Konečně se zadařilo, zaparkovaly jsme na blikačky a šly se s nimi kamarádit. Jak se nám to podařilo, můžete vidět sami. :D
Cestou v horách jsme míjely několik vyhlídek, z nichž bohužel většina byla zarostlá stromy a keři, takže nebylo nic vidět, až na jedné... Luzernské jezero v jeho plné kráse!
A toto je už den našeho odjezdu, kdy jsme ještě stihly prolítnout Curychem. Ten jsme si přeci nemohly nechat ujít!
Malebné domky, upravené ulice, no zkrátka Švýcarsko je opravdovým rájem pro objektivy fotoaparátů!
Dovedete si představit, že by někdo v centru Prahy vlezl do Vltavy a krmil labutě??
My tři. Vedrem schvácené, ale spokojené, jak jsme si společný čas skvěle užily!
Někde na dálnici v Německu... Na speciálním nočním parkovišti pro ženy. Ne snad, že by ta místa byla větší, ale zkrátka proto, že byly hned vedle vchodu do benzinky, aby se příslušnice něžnějšího pohlaví necítily nepříjemně při courání kolem spousty kamioňáků.
Skvělý výlet, spousta zážitků a dojmů. Tak bychom asi shrnuly, jak jsme si to užily! Děkujeme Marti za Tvou úžasnou péči a těšíme se, co zase příště podnikneme!
Pusu,
B&S