Anie je mladičká blogerka a inspirátorka, která se nebála vykouknout ze své ulity pohodlí a vyrazit do světa sbírat zkušenosti. A taky hledat, co ji udělá šťastnou. Povedlo se jí to? Sama o sobě říká, že je víla a častěji skřítek, naivní snílek, který věří, že dokáže cokoliv, co si bude přát. Vydala vlastní knížku Továrna na sny, kterou si doteď koupilo 24 tisíc lidí! Spolu s manželem Lukášem jsou také tvořiví parťáci, kteří si uskutečňují svoje sny. Žili v Londýně, Thajsku a taky na Bali, kde sbírali ne právě lehké zkušenosti, až si nakonec vytvořili svůj ráj na zemi – resort Makawi Tuwa. Jak Anie prožívá tuhle svou dobrodružnou cestu životem, co pro ni bylo nejtěžší, co ji inspiruje a dělá šťatsnou? Dozvíš se v rozhovoru. ;-)
Ahoj Anie, ty jsi blogerka, řadu fanoušků máš také na Instagramu, jsi autorkou inspirativní knihy Továrna na sny, vytvořila jsi také Básničkový deník… Píšeš a chystáš právě teď něco nového? Třeba další knihu?
U mě je to vždycky záležitost okamžiku, takže nikdy do poslední chvíle nevím, jestli něco vytvořím a co to vlastně bude. Továrna vznikala jen pár měsíců, deník stejně tak. Teď mám už přes rok rozepsanou pohádkovou knížku pro dospělé a tentokrát si na ní chci dát opravdu záležet, pracovat na ní klidně roky, ale jestli jí něco předběhne, zatím netuším.
Co tě přivedlo k tomu napsat Továrnu na sny?
V podstatě mě k tomu přivedla nabídka nakladatelství. I když jsem ji nepřijala, nápad vydat knihu se mi tak zaryl pod kůži, že jsem s naším příběhem chtěla ven. Nejen pro ostatní lidi, kterým by mohl být a věřím, že i je inspirací, ale taky pro nás, naše děti, vnoučata … Na světě existuje spousta motivačních knížek s úžasnými příběhy, ale já při jejich čtení vždycky měla pocit, že tohle se mi nikdy nemůže stát, protože ti lidi jsou tak moc zajímavý, moudrý, mají jinou startovní čáru… Nejednou se mi to, o čem jsem vždycky četla, opravdu dělo a já měla potřebu vykřičet do světa “hele ono to fakt jde”.
Foto: Anie Songe
Kde jsi pro ni načerpala inspiraci? Jsou to všechno tvoje zkušenosti, nebo jsi čerpala z knih a různých autorů?
Většinou jde o vlastní zkušenosti a zážitky, ale jsou tam i kapitoly, které jsou inspirované třeba knížkou Tajemství. Tu jsem si ale vyložila po svým a trošku to pozměnila podle toho, co mi dává větší smysl a opravdu mi funguje. V pohledu na svět, život, sebe mě taky hodně ovlivnila knížka Čtyři dohody, takže se tam určitě promítá i ta – ostatně to i na konci Továrny píšu a na Čtyři dohody odkazuju.
Překvapil tě úspěch tvojí knihy? Víš, kolik se do teď prodalo jejích výtisků?
No neuvěřitelně. Pamatuju si, když jsme knížku před rokem a půl spouštěli do prodeje a já si říkala, jak úžasný by bylo, kdyby se jí prodalo třeba 5000 kusů, protože přece jen je něco jiného, když si knížku prodáváte sami na e-shopu, nebo je volně dostupná v knihkupectví. K dnešnímu dni ji má doma něco přes 24 000 lidí a je to pořád stejně neuvěřitelný. Asi před půl rokem jsem chtěla prodej Továrny stopnout, protože jsem měla pocit, že se se vším, co jsem napsala, už tolik neztotožňuju, že bych spoustu věcí napsala trochu jinak… Ale denně mi přichází tolik zpráv, jak knížka pomáhá lidem v těžkých životních situacích, jakou dělá radost, motivuje k tomu plnit si sny a žít podle svýho, že jsem se rozhodla ji tam nechat a jsem za to moc ráda. Je to takový oproštění od ega, součást cesty, mě.
Foto: Anie Songe
A co tě inspiruje v tvé další tvorbě a v kreslení?
Já vlastně ani nevím. Vždycky to přichází samo s životní situací, s tím v jakým jsem rozpoložení, co mě baví, zajímá, okouzluje. Pořád jsem ve stavu, kdy se hledám a to hledání mě moc baví.
Jaké byly vůbec tvé začátky jako blogerky. Vzpomeneš si? Co bylo nejtěžší? A na co jsi nejvíc hrdá?
Jedním slovem bych řekla, že dlouhý. Anie Songe před pěti lety psala o módě, tak trošku si hrála na někoho, kým vlastně nebyla, hledala se, snažila se někam patřit a NĚKÝM být, jako by nebyla dost dobrá taková, jaká prostě byla. Mě na začátcích blogování asi nepřišlo nic těžký. Mým cílem nebylo se blogem živit, pro mě to byla jen zábava a nějaký čísla a statistiky jsem nikdy moc neřešila, takže tam nebylo nic, co by mi to ztěžovalo, nebo si to alespoň takhle zpětně nevybavím. Bylo to takový, jaký jsem si to dělala.
A na co jsem hrdá? Já asi nejsem hrdá.
Jakou úlohu pro tvoji tvorbu a blogování hraje tvůj manžel? :-)
Bez něho by tohle nejspíš nikdy nevzniklo, vlastně to byl především jeho nápad, kterýho pravděpodobně kolikrát litoval, když mě musel fotit v dešti u vodopádů, uprostřed silnice, pod vodou s rybama, pod vodou bez ryb… Lukáš je mou největší oporou, obrovskou inspirací, parťákem pro všechno. Nevím, jaká bych byla, kdybych ho neměla, ale vím, že bych bez něho určitě nebyla taková, jaká jsem teď. Anie jsem já, ale Songe jsme oba dva.
Foto: Anie Songe
Sleduješ i jiné blogery, osobnosti na Instagramu, nebo youtubery? V Česku či v zahraničí? Je někdo, kdo tě inspiruje?
Určitě sleduju, ale není jich moc. Například mám moc ráda Terezku ze Sweet Melange, Weef, projekt Za normální holky, Kate Rezkovou, Krkavčí matku a ze zahraničí zbožňuju Ellen Fisher, Sarah Lemkus, nebo třeba Bonny Rebeccu. Mám ráda opravdový lidi, kteří píšou nebo mluví o životě, myšlenkách, zážitcích, pocitech, šíří světu-milý myšlenky a při jejich sledování je mi prostě hezky.
V loni jsi zvítězila v anketě Czech Blog Awards a stala ses Blogerkou roku v kategorii Life. Změnilo to nějak tvůj život? Tvorbu? Co ti to přineslo?
Přineslo mi to nádhernej pocit a uvědomění, že je na světě tolik lidí, co mě má rádo. To je obrovská radost. Taky skvěle strávený čas s inspirativními lidmi, kterými se obklopuju moc ráda ... Určitě mi to otevřelo dveře k velký spoustě příležitostí, ale já si jdu tak nějak svou cestou a neměním tvorbu, sebe ani směr, protože mi to vyhovuje tak, jak to je.
Jak zpětně vzpomínáš na ten galavečer v Hotelu Hilton? Jaké to bylo strávit večer spolu s mnoha mladými inspirativními tvůrci, influencery?
Já měla z večera hodně rozporuplný pocity, bylo to všechno překrásný, velkolepý a opravdu klobouk dolů před všemi, kteří ten večer dokázali zorganizovat a zrealizovat. Já si tu noc moc užila se svými kamarády, poznala skvělý lidi, snědla spoooustu jídla a jsem ráda, že jsem si tohle mohla jednou zažít.
Co pro tebe znamená být influencerem? Myslíš, že je to důležitá úloha?
Myslím si, že je to určitě důležitá úloha, ale ne tak moc, jak jí často přikládáme. Myslím si, že každý z nás influencerů (to je šílený slovo) je sice zodpovědný za to, jaký myšlenky a způsob života šíří do světa, ale vždycky je to především o lidech, kteří ten obsah konzumují – je na každým z nás, jak se rozhodneme žít, co si budeme oblékat, kupovat, co budeme jíst, KOHO SLEDOVAT, jakou pravdu uvidíme… Lidi na internetu nás můžou v některých věcech ovlivnit, inspirovat, ale mám pocit, že si stejně vždycky najdeme někoho, kdo je nám něčím blízký a jen nás pohání na tý naší cestě. Holky, který milují nakupování a módu, pravděpodobně nezačnou sledovat kupříkladu Weef, která se snaží žít minimalisticky. Lidi, které sledujeme, jsou nám vždycky zrcadlem a my jsme ti, kteří musí dovolit to, aby nás někdo mohl jakkoli ovlivnit.
Ať každý dělá to, co má rád. Jen bych si moc přála, aby byli lidi, kteří mají neskutečný vliv, především na hodně mladý holky, trošku opravdovější.
Za svůj mladý život jsi toho stihla už poměrně hodně. Žila jsi v Londýně, Thajsku, na Bali, vydala jsi knihu… Jak tohle všechno hodnotíš zpětně? Bylo těžké chopit se těchhle výzev, nebo to přišlo samo?
To bylo úžasný. Všechno z toho. Všechno se vždycky událo tak naráz a rychle, že jsem asi ani neměla možnost o tom přemýšlet, proto nikdy nebylo těžký výzvy se chopit, jako spíš někdy nést ty následky. Ale všechno to hodnotím jako to nejlepší, co se mi mohlo stát a nelituju jedinýho rozhodnutí. :)
Foto: Anie Songe
Co vás s manželem nakoplo vyrazit do světa?
Nás to do světa táhlo ještě předtím, než jsme se poznali. Chtěli jsme po maturitě vyrazit do světa, poznat ho, poznat sami sebe, splnit si sny… Já si snad ani jinou variantu nepřipouštěla a byl to pro mě jasný plán.
Jak dlouho spolu s manželem Lukášem jste a jak jste se poznali?
Za dva měsíce to bude 7 let. Poznali jsme se, když nám bylo 17, ale potkali jsme se o několik let dřív. Chodili jsme na stejnou základku, Lukáš byl do mě prý zakoukaný už od doby, kdy jsme byly děti a já ho znala jen jako toho kluka s krásnejma očima. Dohromady jsme se dali “romanticky” na diskotéce, kdy stál nejblíž mě a já ho vytáhla tancovat. Od tý doby jsme se nějak nechtěli pustit.
Co tě opravdově dělá šťastnou? A kde jsi nejvíc šťastná?
Já sama sebe, když mám čistou hlavu a můžu mít tak čistou radost. Šťastná jsem někdy sama venku s Dači, s Lukášem, s přáteli… V lese, venku, ve vodě, když něco poznávám, nebo když doma hrajeme zabalený do dek společenský hry. Asi není kdy, kde a co. Ono je to jedno, když si to dovolím prostě prožít a žiju tím okamžikem.
Co je pro tebe v životě nejdůležitější?
Láska a radost je pro mě nejdůležitější. Mít rád sám sebe, svou rodinu, přátele, život, lidi, přírodu… Mít ze sebe a z toho všeho radost.
Je nějaké místo na světě, kde byste s manželem chtěli strávit celý život?
Tam, kde nám bude zrovna dobře. Myslím si, že není místo, o kterém by se dalo říct “tak tady strávím život”. Měníme se, mění se nám priority. Před dvěma lety jsem byla přesvědčená o tom, že život strávíme na Bali a sem se nikdy nevrátíme, teď je nám dobře tady a zá pár let to může být na Hawaii, nebo třeba na Slovinsku. Život je … život. Uvidíme, kam nás zanese a co přinese.
Chystáš teď nějakou akci, kde tě tvoji fanoušci mohou potkat?
Určitě chystám a nebudu tam sama, jen čekáme na to, až se pořádně oteplí a tráva zazelená, abychom se mohli sejít někde v přírodě a neřešili, kdo si kam sedne a jestli se vejdeme. Upřímně se na to neskutečně těším, protože naposledy jsem se s “fanoušky” potkala při křestu knížky a to už je pěkně dlouhá doba.
A jaké jsou momentálně tvoje sny?
Moje sny? Jeden mám, ale ten si nechám jen pro sebe a víc jich asi ani není. Já jsem teď tak nějak šťastná s tím, co mám, jak to všechno je a jde.
Foto: Anie Songe
Co tě čeká letošní rok, jaké máš plány?
Moc ráda bych si zkusila žít v autě a procestovala tak Evropu, momentálně přestavujeme dodávku a já se nemůžu dočkat, až vyrazíme a opustíme zase na chvilku tu naši pohodlnou bublinu. O tom to bude letos asi nejvíc.
A kde se vidíš za pět nebo deset let? Máš nějaké další plány, které bys chtěla realizovat? Kniha, cestování, nová země?
Za pět, deset let? Já takhle daleko vůbec neplánuju, já často ani nevím, co budu dělat za měsíc, natož za tolik let. V tu dobu bych si ale přála mít velkou, zdravou, šťastnou rodinu, společně cestovat, živit se tím, co mě baví a být spokojená tak, jako teď. To by bylo krásný.
Blogerky.cz ti děkuji za rozhovor a přejí ti hodně úspěchu a spokojenosti. ;-)
Já moc děkuju, mějte se krásně.
INST: anie_songe
FB Anie Songe
YT: Anie Songe a Lukáš z Bali