Mladičká herečka, která účinkuje v několik pražských divadlech a kterou mohou diváci znát například ze seriálu Ordinace v růžové zahradě nebo Cesty domů, Nikol Kouklová, už není součástí BLOGES ROBES! Důležitý lístek fashion blogu BLOGES ROBES se rozhodl odejít. Bylo toto rozhodnutí plánované? A jaké má teď Nikol plány? Zeptali jsme se.
Nikol, českou blogovou scénu překvapilo tvé rozhodnutí odejít z Bloges Robes. Jednalo se o spontální rozhodnutí nebo jsi svůj odchod plánovala?
Musím se přiznat, že jistou dobu jsem o tom uvažovala. Naše názory na vedení blogu a způsob psaní se rozcházely a tak je přirozené, že nebudu setrvávat v něčem, s čím se tak úplně neztotožňuji. Jde se dál a sama jsem zvědavá, co mi nové zítřky přinesou! Holkám každopádně za ty dva krásné roky děkuji a přeji teď už "jejich blogu" jen to nejlepší.
Prozradíš nám, jaký byl hlavní důvod tvého odchodu? Co tě vedlo k tomu, že jsi před pár dny odešla? Nelituješ nyní svého rozhodnutí?
Nelituji. Zakládám si nový blog, který se v těchto dnech dodělává graficky a obsahově - ujal se toho mladý a talentovaný webmaster Martin Radiměřský, za což mu mnohokrát touto cestou děkuji! Jsem sama zvědavá, jak to dopadne a nemůžu se už dočkat svého prvního článku! Už vím, o čem bude... :-) A těch námětů mám v hlavě už nejméně desítku!
Jak to holky vzaly? Kterou z nich si měla nebo máš nejraději? Trvá Vaše kamarádství nadále?
S částí "Robesek" se určitě ráda potkám i na kafi, jinak byl náš vztah převážně pracovní. Holky budu s největší pravděpodobností potkávat i ve společnosti, problém s tím rozhodně nemám.
Ohlédněme se nyní do minulosti. Co tě na tom, že jste blog dělali takto ve čtyřech, nejvíce bavilo? Co naopak blogování ztěžovalo?
Největší pozitivum bylo, že jedna doplňovala druhou a také v tom, že jsme každá z nás působila v absolutně odlišné sféře, to bylo zajímavé i pro čtenáře. Největším strašákem byla asi komunikace.
Jak dlouho vlastně vaše spolupráce trvala? Jaké byly vaše začátky? Co bylo nejvíce těžké?
1.dubna to budou přesně dva roky a k tomuto samému datumu také symbolicky končím. Začátky byly idylické, konce bývají těžší.
Kdyby sis měla vzpomenout na nějakou „veselou historku z natáčení“ v tomto případě z blogování, která by to byla?
Těch okamžiků je opravdu mnoho... Žádný konkrétní bych ale nevyzdvyhovala nad ty ostatní.
Kdyby ses teď měla ohlédnout a shrnout své blogování s BLOGES ROBES jedním slovem, jak by toto slovo znělo? Je vůbec možné najít takové slovo?
Intenzivní.
Co dál? Jaké jsou tvé plány do budoucna? Založíš si svůj vlastní blog? Pokud ano, co uděláš jinak? A bude se tvůj individuální blog věnovat módě nebo jinému tématu?
Blog se už jmenuje - FEMME ARMERIA, což v překladu znamená ženská výzbroj. Každý si to může přebrat po svém, ale já budu psát o všem možném, co mi přijde zajímavé, takže bych blogu dala přízvisko lifestylový. Když jsem před dvěma dny četla článek mé kamarádce Angelině, řekla mi, že jí to připadá, jako bych jí předčítala svůj deníček... no, tak jsem opravdu zvědavá, co všechno na sebe svým čtenářům prásknu! :-) Rozhodně ale budu psát své dojmy a pojmy z oblasti módy, kultury, cestování, z akcí, na které budu pozvaná, o lidech, kteří mě zaujali nebo třeba i témata, kterými se momentálně zabývám... Už teď můžu prozradit, že bude mít exkluzivní pravidelné rubriky, ke kterým si přizvu i hosty. Mezi mými pvními jsou herečky a kolegyně Veronika Kubařová, Michaela Doubravová, Marie Kružíková, Radka Pavlovčinová nebo Lucie Špaková. Psaní beru především jako volnočasovou aktivitu a zábavu, takže jen pevně doufám, že to nebude bavit pouze mě! :-) Je mi jasné, že můj blog bude s největší pravděpodobností navštěvovat trošku jiný druh "publika", než to, které mělo BlogesRobes, ale s tím se musí počítat.
Rozhodnout se odejít a skutečně pak odejít většina lidí nedokáže. Bylo pro tebe těžké učinit toto rozhodnutí? Co bys doporučila těm, kteří cítí, že chtějí od někoho odejít, ale chybí jim odvaha?
Je důležité se na chvíli v téhle šílené době zastavit a uvědomit si, zda jsem prostě jen šťasten. Poslouchat vnitřní hlas nebo třeba i tělo, které nám něco oznamuje - oznamuje vnitřní stav. Radím- nenechat se semlýt, vycucat a dělat něco, co nevychází z duše, s čím se neztotožňujete. Také stojí úvaha nad tím, co mi má práce (v tomto případě hobby) přináší, co mi bere a sepsat si všechny plusy i mínusy na papír. Když to člověk takhle vidí před sebou, divili byste se, jak moc to usnadní a zrychlí proces. Ve chvíli, kdy cokoliv bere více než dává, není o čem přemýšlet! Zásadní rozhodnutí ve svém životě dokáži dělat a jsem na to náležitě pyšná. Mám přirozený pud sebezáchovy, ale mám také obrovskou podporu ve svém přítelovi, rodině a v přátelích - s nimi konzultuji veškeré své kroky.
A poslední otázka. Jaké je tvé životní krédo a je něco, co bys chtěla vzkázat svým fanouškům?
Slovem fanoušek bych šetřila - rozhodně se nepokládám za nějakou osobnost se zázemím početného fanclubu, ale pokud těch "zpřátelených" lidí, které mému blogu fandí bude více než dost, bude mě to asi dělat šťastnou. Má životní filozofie je nelhat, chovat se tak, abych se na sebe mohla podívat do zrcadla a nestydět se sama před sebou. Asi bych nevystála, kdybych si sama o sobě pomyslela, že jsem se v nějakých pro mě důležitých chvílích zachovala jako srab... a důležitý je také spánek s čistým svědomím.
Foto: Angelina Nga Le